Soutěžní varhany Varhany v kostele sv. Jana Křtitele v Hlučíně

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele v Hlučíně

Dispozice:

I. Manuál - Pozitiv

C - f³ = 54 t.

1.	Copula maior	8'
2.	Principal	4'
3.	Flauto amabilis	4'
4.	Octava	2'
5.	Quinta	1 1/3'
6.	Mixtura	1'
7.	Dulcian	8'
	Tremolo kanálové

II. Manuál - Hauptwerk

C - f³ = 54 t.

8.	Bordun	16'
9.	Principal	8'
10.	Flauta dulcis	8'
11.	Salicional	8'
12.	Quintatön	8'
13.	Octava	4'
14.	Blockflauta	4'
15.	Quinta maior	2 2/3'
16.	Superoctava	2'
17.	Quinta minor	1 1/3'
18.	Mixtura 3x	1'
19.	Trompete	8'

Pedal

C - d¹ = 27 t.

20.	Subbass	16'
21.	Octavbass	8'
22.	Quintbass	5 1/3'
23.	Superoctavbass	4'
24.	Posaune	16'
	Cymbelstern rolničkový

Spojky

II/P, I/II - přetahovací

Z historie varhan

Varhany v kostele sv. Jana Křtitele byly postaveny v roce 2006. Jedná se o repliku nástroje ze 17. století a podílela se na ní varhanářská dílna Kánský – Brachtl.

Z důvodů častých rekonstrukcí hlučínských varhan ze 17. stol., a zvláště též z výrazně nestylových zásahů do koncepce původního barokního nástroje v 19 stol., neznáme již přesné dispoziční řešení těchto původních varhan. Ani průběžné udržování tohoto neustále přestavovaného nástroje ve 20. stol. nevedlo k žádnému smysluplnému řešení neuspokojivého technického i zvukového stavu varhan. Tou nejrozumnější volbou hlučínské farnosti byl návrh na stavbu nových varhan. Z výsledků výběrového řízení na stavbu nového nástroje vyšla vítězně Varhanářská dílna Kánský a Brachtl. Jejich koncepční a zejména progresivní řešení se přiklonilo k historizující verzi, která již nepreferuje univerzální dispoziční vybavení nástroje, ale v souladu se současnými interpretačními trendy historicky poučené dobové interpretace volí výše zmíněnou historizující verzi ve zvukovém i technickém zpracování. Byť již nebyla známá původní koncepce hlučínských barokních varhan ze 17. stol., vyšel projekt varhanářů z koncepce nástrojů druhé poloviny 17. stol. včetně materiálů, ručního opracování, konstrukce i technologie. Nabídka byla přijata s omezením, že nástroj bude mít chromatický rozsah C – f³ v manuálu a C - d¹ v pedálu. Varhany o dvou manuálech (I. manuál zadní positiv, II. manuál hlavní stroj) s pedálem je ovládán mechanickou trakturou se zásuvkovými vzdušnicemi. Jako vzor varhanní skříně byl zvolen nástroj kostela Premenenia Pána z Pezinku od neznámého stavitele z roku 1662 z okruhu stavitelů varhanářů Butz/Passau. Varhanní skříň tak stylově odpovídá baroknímu interiéru hlučínského kostela se zachovanou barokní kazatelnou a hlavním oltářem. Píšťaly, kování i řezby jsou výsledkem ruční práce zkušených mistrů. Dispozice je bližší italským a jihoněmeckým dobovým typům varhan. Též intonace a ladění Valotti respektuje dobové trendy výše zmíněných zemí. Stavba nástroje byla realizovaná v roce 2006. Návrh a koncepci varhan zpracoval Jaromír Kánský, na intonaci a ladění se podílel Josef Brachtl, řezby zhotovil František Nedomlel, kovářské práce provedl Josef Ničman, štafírování Josef Belis a zlacení je prací Zdislavy Repkové a Aleny Pankrácové.

Z historie kostela

Kostel sv. Jana Křtitele je památkově chráněnou sakrální stavbou, patřící mezi hlavní dominanty města. První zpráva o tomto kostele je datována rokem 1378. Tehdy opavská knížata Václav a Přemek povolili bratrům Petrovi a Kunešovi z Varty, majitelům dvora při městě Hlučín, aby šest kop grošů darovali na kapli s novým bočním oltářem se symbolikou „Corporis Christi“ (Těla Kristova). Jména stavitelů dobová kronika nezmiňuje. V roce 1508 byla přistavěna kaple sv. Anny. Kaple sv. Andělů (dříve Tří králů) a presbytář jsou staršího data. Roku 1522 – 1533 dochází k přístavbě kaple sv. Michaela (v současnosti Boží hrob) a kaple Panny Marie Egyptské (dnešní boční vchod kostela). V těchto přístavbách získal půdorys kostela tvar kříže. Po požáru v roce 1616 byl kostel zaklenut valenou barokní klenbou s lunetami a vnitřek kostela byl v roce 1618 znovu obnoven. V roce 1736 došlo k vystavění věžičky nad presbytářem a v roce 1791 se započalo se stavbou hranolové věže, architektonicky členěné lizénovými rámci s průběžnou hlavní římsou, do které byly zavěšeny tři zvony (Jan, Margareta, Marie). Helmice věže dostala zvonovitý mansardový tvar. Celá stavba kostela sv. Jana Křtitele je průnikem několika slohů; od gotického obvodového zdiva s opěrnými pilíři a gotického presbytáře s žebrovou hvězdicovou klenbou přes kaple renesančního původu až po barokní průčelí s věží. Též hlavní oltář z první poloviny 17. stol. a kazatelna z roku 1748 včetně bočních oltářů nesou znaky barokního slohu. V presbytáři, který byl v letech 1902 - 1908 částečně přestavěn a doplněn o novogotické prvky, zůstal zachován deskový pozdně gotický obraz Ukřižování Krista, též soubor renesančních náhrobků a barokní mobiliář. Barokní interiér kostela byl doplněn v roce 2006 replikou barokní varhanní skříně se stylově spřízněným zvukem varhan, které jsou dnes výrazným obohacením hlučínského kulturního života. Pravidelně zde zaznívají tóny tohoto královského nástroje v rámci mezinárodních hudebních festivalů Janáčkův máj (dnes Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka) a Svatováclavský hudební festival. K obohacení hudebního dění města a chrámu výraznou měrou přispěje i Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena, jejíž účastníci zde v roce 2022 poprvé rozezní tento vzácný nástroj v průběhu 2. kola soutěže.