Varhany v Knihovně Petra Bezruče v Opavě
Rieger-Kloss, opus 3485
Dispozice:
Pedál
C - f1
1. | Principálbas | 16' |
2. | Subbas | 16' |
3. | Pommer krytý (trsm.) | 16' |
4. | Oktáva | 8' |
5. | Flétna basová | 8' |
6. | Švígel | 4' |
7. | Flétna plochá | 2' |
8. | Mixtura 5x | 2 2/3' |
9. | Fagot ■ | 16' |
10. | Trompeta ■ | 8' |
11. | Šalmaj trubicová ■ | 4' |
12. | I/P | |
13. | II/P | |
14. | III/P |
I. manuál - Hlavní stroj
C - g3
15. | Pommer krytý | 16' |
16. | Principál | 8' |
17. | Flétna trubicová | 8' |
18. | Gamba špičatá | 8' |
19. | Oktáva | 4' |
20. | Flétna zobcová | 4' |
21. | Kvinta | 2 2/3' |
22. | Oktáva špičatá | 2' |
23. | Mixtura 5x | 2' |
24. | Cymbál 3x | 1/3' |
25. | Trompeta ■ | 8' |
26. | II/I | |
27. | III/I | |
28. | Zapínač ručních rejstříků |
II. manuál - Pozitiv
C - g3
29. | Kryt | 8' |
30. | Principál | 4' |
31. | Flétna kopulová | 4' |
32. | Oktáva | 2' |
33. | Kvinta | 1 1/3' |
34. | Seskvialtera 2-3x | 2 2/3' |
35. | Akuta 4x | 1' |
36. | Roh křivý ■ | 8' |
37. | III/II | |
38. | Tremolo II | |
39. | Vypínač jazyků | |
40. | Vypínač crescenda | |
41. | Vypínač spojek z crescenda | |
Vypínače jednotlivých jazyků (bez číslování) |
III. manuál - Žaluziový stroj
C - g3
42. | Flétna dřevěná | 8' |
43. | Salicionál | 8' |
44. | Principál | 4' |
45. | Roh noční | 4' |
46. | Dolce | 4' |
47. | Nasard | 2 2/3' |
48. | Flétna příčná | 2' |
49. | Tercie | 1 3/5 |
50. | Flétna jasná | 1' |
51. | Mixtura 5x | 1 1/3' |
52. | Dulcián ■ | 16' |
53. | Hoboj ■ | 8' |
54. | Trompeta jasná ■ | 4' |
55. | Tremolo III |
- Traktura elektrická
- Vzdušnice zásuvkové
- Crescendový válec
- Žaluzie III. manuálu
- Pistony (zleva):
Vypínač jazyků
Sekvencer ◄
Vypínač crescenda
Sekvencer ►
Pleno
Freeze * - Registrační paměťové zařízení „Setzer“, umožňující uložení rejstříkové kombinace do dvanácti uzavřených a jednoho volného bloku s 999 paměťovými místy, označenými čísly. Každé paměťové místo může být dodatečně rozšířeno o 10 subkombinací, značených písmeny A – K. Uložené kombinace je možno vyvolávat číselnými tlačítky pod prvním manuálem nebo tlačítky sekvenceru ◄ a ► pod I. a II. manuálem, stejně tak i pistony nad pedálem. K dispozici je také samostatné ovládání pro registrátora a také "nekonečná" volná kombinace - funkce přípravy registrace pro improvizaci (Freeze - zamražení navolené registrace) pomocí pistonu.
- USB přípojka pro zálohování registrace
O nástroji
Varhany firmy Rieger-Kloss (Opus 3485 z roku 1978) mají tři manuály a pedál (dvojitě konkávní, radiální dle BDO 2000). Rejstříková i tónová traktura je elektrická; vzdušnice jsou zásuvkové, pro prospekt a transmisi ventilové. Nástroj disponuje 42 znějícími hlasy (jeden transmisní) s počtem 3033 píšťal. Všechny stroje varhan jsou umístěny v jediné skříni, situované v zadní části mírně vyvýšeného pódia sálu. Hrací stůl je zabudován v pravé části pódia (ovládání žaluzie je mechanické, traktura je propojena pancéřovým elektrickým kabelem). Ovládání rejstříků je řešeno pomocí registračního paměťového zařízení "Setzer". Regulace tremola II. a III. manuálu je nastavitelná společným řiditelným kmitočtem (potenciometrem). Zvuková charakteristika varhan i jejich dispoziční řešení je stylově univerzální, typické pro nástroje firmy Rieger-Kloss od druhé poloviny 20. století.
Z historie budovy
Knihovna Petra Bezruče a Okresní hospodářská komora, někdejší sídlo Obchodní a živnostenské komory, je svébytným architektonickým dílem – moderním, přitom svou výzdobou klasicistně nadčasovým. Průčelí zdobí pískovcové alegorické plastiky řemesel na předsazených sloupech, vzhůru mířící reliéfy s dětskými postavičkami a velká okna se secesními vitrážemi. Jednotná koncepce budovy je dílem architekta Leopolda Bauera, žáka slavného vídeňského architekta Otty Wagnera. Bauerův projekt zahrnoval nejen vlastní stavbu, ale i řešení interiéru a jeho vybavení s centrální vstupní halou, monumentálním schodištěm a bohatou štukovou výzdobou. Byl realizován v letech 1908 – 1910. Původní zasedací sál Obchodní a živnostenské komory dnes slouží jako obřadní síň a koncertní sál. Od roku 1978 je zde pořádána v souvislosti se stavbou nových koncertních varhan pravidelně v bienálním cyklu sudých let Soutěž mladých varhaníků, v roce 2010 transformována na Mezinárodní varhanní soutěž Petra Ebena.